Krok za krokem, 8. díl: Cesta s Hankou a Radimem

Když jsem loni pořádala jednodenní Moravskoslezkou pouť, Hanka neváhala a přihlásila se. Ne sama. Ale s mladším bratrem.

Brácha, batoh a společná cesta

Kilometry ubíhaly a já pozorovala, jak to v tomto sourozeneckém vztahu chodí. Jak spolu komunikují.

Poutí panovala pohoda, humor, sourozenecké pošťuchování. Ale taky vzájemná podpora, když přišly první fyzické a energetické propady. Bylo pro mě obdivuhodné, jak tito dva drží při sobě.

I v láskyplných vztazích ale občas narážíme. Každý mozek je jiný. Máme odlišné zkušenosti, názory, představy o světě. A je opravdu velké umění tyto rozdílnosti sdílet s respektem k tomu druhému, aniž bychom se navzájem snažili měnit.

Camino takové komunikační skříňky otevírá a dává do pohybu.

- „Díky citlivému vedení a podpoře od Naty a jejímu přesnému pokládání nekompromisních otázek jsme si s bratrem mohli vykomunikovat věci, ve kterých jsme si dřív nerozuměli.“

Terapeutická cesta v Česku

Někdy máme pocit, že musíme až do Santiaga. Ale cesta začíná mnohem blíž.

V srdci.

Proto nezáleží ani tak na tom, v jaké zemi se na pouť vydáte. Je to hlavně o tom, s čím na cestu přicházíš.

- Tip:
  Přečtěte si článek Když cesta není jen ven, ale i dovnitř.

Hanka s Radimem přišli s otevřeností. A odložili vše, co už jim bylo těsné.

- „Na ten den budu s láskou vzpomínat. Připomněli jsme si, jak moc se milujeme.“

Když energie pracuje

Uprostřed trasy to vypadalo, že Radim bude ten, kdo odpadne jako první. Po pár kilometrech ale přišel obrat. Zatímco nám s Hankou nohy už těžkly, Radim zářil, sršel energií, vtipkoval. Jakoby se mu v těle i hlavě něco přeladilo.

A právě to je na caminu kouzelné: energie se přelévá, role se střídají. Je to trénink bdělosti. S každým krokem se realita mění a je třeba na ni reagovat. Zvlášť když jdete cestu společně.

Každý na pouti občas překvapí.
Mnohdy hlavně sám sebe.

Laskavě a nekompromisně

Vztahy jsou jako poutě. Někdy je to klidná procházka. Jindy prudký výstup. Hanku s bratrem obdarovala pouť tím nejdůležitějším: hlubším porozuměním. A vědomím, že si můžou být blízko i v rozdílnosti.

- „Na jakoukoliv pouť se může člověk vydat sám. Ale někdy je namístě jít s parťákem, který svítí laskavě a nekompromisně. A to se přesně s Natašou děje.“

Poznání na závěr cesty

Camino nemusí být jen o poznávání sebe. Někdy je i o opravdovém setkání s tím druhým. A právě tehdy je podpůrné mít k sobě někoho, kdo vám podrží prostor pro hlubší proces.

Pokud cítíte, že je čas vydat se na cestu, ať už sám nebo po boku někoho blízkého, napište mi.

Každý krok může změnit směr.
A otevřít srdce.

Postupně připravuji podrobný checklist ke stažení, který vám pomůže sbalit se nejen lehce, ale i vědomě. Těšit se můžete také na fyzické produkty, které vám budou parťákem na vaší cestě.

Pokud chcete být mezi prvními, kdo se o tom dozví, zanechte mi svůj e‑mail zde.